Státní závěrečná zkouška

Důležité termíny

Termín pro přihlašování k SZZK v SIS Termín pro odevzdání diplomových prací Kontrola plnění studijních povinností před SZZK Obhajoba diplomové práce a SZZK
6. 12. 2023 31. 12. 2023 10. 1. 2024 29. 1. – 2. 2. 2024
9. 5. 2024 19. 5. 2024 29. 5. 2024 17. – 21. 6. 2024
9. 7. 2024 31. 7. 2024 13. 8. 2024 9. – 13. 9. 2024

Pozdější termíny odevzdání diplomové práce ÚTRL nepovoluje.

Podoba závěrečné zkoušky

Obecné podmínky pro skládání státních závěrečných zkoušek stanoví Studijní a zkušební řád Univerzity Karlovy a Pravidla pro organizaci studia na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.

Student skládá SZZK po absolvování všech studijních povinností daných studijním plánem oboru (tato skutečnost se prokazuje tzv. uzavřením indexu, které vyřizují referentky studijního oddělení).

Státní zkoušku nebo její část má student právo absolvovat ve lhůtě dvou let, přičemž zároveň platí, že

a) v případě dvouletého magisterského studia lze jednotlivé části SZZK absolvovat i odděleně v různých termínech, a to bez ohledu na pořadí těchto částí;

b) v případě tlumočnických oborů by student měl absolvovat nejméně 3 semestry simultánního tlumočení nejméně 4 semestry konsekutivního tlumočení, aby mohl skládat SZZK z tlumočnických dovedností;

SZZK má buď 2, nebo 3 části podle toho, zda je absolvována na diplomním nebo nediplomním oboru.

Na ústní část zkoušky spojenou s translatologickou analýzou je třeba se dostavit 30 minut před jejím řádným začátkem, na tlumočnickou část zkoušky 30 minut před jejím řádným začátkem. Uvedené časy jsou určeny na přípravu k daným částem SZZK.

Jednu ze zadaných otázek spojených s translatologickou částí SZZK student absolvuje v cizím jazyce příslušného oboru (volba této otázky je dána jeho rozhodnutím během přípravy na ústní zkoušku).

SZZK se hodnotí stupnicí výborně – velmi dobře – dobře – neprospěl.

Pokud studentz některé části SZZK neprospěje, může v některém z dalších řádných termínů absolvovat danou část znovu. Každou část SZZK lze opakovat nejvýše dvakrát, a to nejdříve v nejbližším následujícím řádném termínu.

Dvouleté navazující magisterské studium – překladatelství

OBHAJOBA DIPLOMOVÉ PRÁCE (pouze na diplomním oboru)

PŘEKLADATELSKÉ DOVEDNOSTI. Písemný překlad autentického textu z cizího jazyka do češtiny a naopak v rozsahu cca 1 normostrany každým směrem. Celkový čas na vypracování překladů je 180 minut; při práci lze používat překladatelské pomůcky. Hodnocení vychází z kritérií, s nimiž se student obeznámil v průběhu studia. Výsledná známka je průměrem známek za oba překlady.

TRANSLATOLOGICKÁ ANALÝZA. Rozbor autentického neliterárního nebo literárního textu v originále a v překladu v rozsahu cca 1 normostrany a zodpovězení navazujících otázek Během přípravy může student používat výkladové i překladové slovníky, které mu budou poskytnuty.

Tato část zkoušky se dělí do 3 okruhů:

a) Komplexní srovnávací analýza včetně zhodnocení metody překladu na zadaných textech originálu a překladu. Model analýzy a hodnocení si volí student sám. Měl by však obsáhnout textové i mimotextové složky sdělení, včetně hledisek sémantických, stylistických a pragmatických. Student by měl být schopen „rekonstruovat“ překladatelskou metodu, popřípadě rozhodovací proces překladatele, kriticky zhodnotit překladatelská řešení a na základě provedené analýzy navrhnout řešení jiná, adekvátnější či variantní. Zkušební komise může během zkoušky klást otázky v souvislosti s analýzou, komparací, hodnocením a redakcí překladu. Během přípravy může komise rovněž zadat konkrétní otázku, které se student bude při analýze a komparaci věnovat podrobněji.

b) Teorie překladu: je zadána jedna výchozí otázka spojená s překladatelskou teoretickou reflexí analyzovaného textu.

c) Dějiny překladu: je zadána jedna výchozí otázka z dějin překladu a navazující otázka z dějin literatury, přičemž obě otázky je třeba zasadit do příslušného společensko-historického, literárního a překladového kontextu. Pozornost by měla být věnována překladatelským normám a konvencím daného období, vývojovému hledisku uvedených aspektů, recepci původní a překladové literatury, poetice konkrétního překladatele či překladatelské školy, tvorbě konkrétního spisovatele apod.

Dvouleté navazující magisterské studium – tlumočnictví (počínaje rokem zahájení studia 2011/2012 a dále)

  • OBHAJOBA DIPLOMOVÉ PRÁCE (pouze na diplomním oboru)

  • TLUMOČNICKÉ DOVEDNOSTI. Student je před zkouškou uveden do kontextu a tématu a je mu poskytnut čas na přípravu na jednotlivé tlumočnické disciplíny (30 minut celkem, podle toho, zda je jeho cizí jazyk uveden jako B či jako C). Výběr textů (audio nebo video nahrávek a autentických projevů) je stanoven v souladu s oborovou specializací (tj. dle absolvovaných povinně volitelných předmětů). Tlumočnický výkon studenta hodnotí minimálně 3 členové zkušební komise na základě interního systému hodnocení (na bodové škále). Výsledná známka je průměrem těchto tří hodnocení. U tlumočnického výkonu se hodnotí jak převedení smyslu a obsahu (zachování invariantu informace, dosažení funkčně komunikativní ekvivalence atd.), tak i formální stránka (plynulost, přiměřená rychlost, intonace, celková prezentace, kontakt s posluchači atd.) a jazyková úroveň. Všechny tlumočnické výkony studenta se nahrávají.

    Tato část zkoušky se dělí do 4 okruhů:

    a) Tlumočení autentického textu z listu do češtiny v délce cca 20 normořádek. Hodnotí se jak převedení smyslu a obsahu (tj. zachování invariantu informace, dosažení funkčně komunikativní ekvivalence atd.), tak i formální stránka (tj. plynulost, přiměřená rychlost, intonace, celková prezentace, kontakt s posluchači atd.) a jazyková úroveň.

    b) Oboustranné konsekutivní tlumočení: oralizovaný text nebo audio/video nahrávka dvou úseků v délce úseku minimálně 6 minut každý (nemusí se vázat na tematické okruhy probírané v rámci povinných a PVP seminářů KT). Student tlumočí jeden úsek z mateřštiny do cizího jazyka a jeden úsek z cizího jazyka (B, C) do mateřštiny a pořizuje si při tom tlumočnický zápis, který není součástí hodnocení. Hodnotí se kvalita převodu, zachování smyslu, dosažení funkčně komunikativní ekvivalence, předání dominantních a vedlejších informací, zachování stylu a případně rovněž idiolektu řečníka, dále formální stránka tlumočení (především tzv. komunikativnost), plynulost a rychlost tlumočení, jakož i jazyková stránka. Za nejzávažnější chybu se považuje zkreslení či nepředání smyslu, vynechání dominantní informace, ale i nedostatečný komunikativní kontakt s posluchači.

    c) Simultánní tlumočení v délce minimálně 10–12 minut do mateřštiny a/nebo i do cizího aktivního jazyka B (student uvede v přihlášce k SZZK, zda cizí jazyk bude hodnocen jako jazyk C či jazyk B) – audio/video nahrávka nebo oralizované expozé (tematicky zaměřené zejména na okruhy probírané v povinných a PVP seminářích ST). Hodnocení výkonu vychází ze stejných kriterií jako u ostatních tlumočnických disciplín (viz výše).

    d) Simultánní tlumočení s textem: v délce cca 10 minut do mateřštiny. Autentický text (přednáška, projev, vystoupení) čtený na místě či A/V nahrávka. Řečník se nemusí textu 100% držet, může vynechávat či přidávat informace. Platí vyslovené. Hodnocení tlumočnického výkonu vychází ze stejných kritérií jako u ostatních tlumočnických disciplín (viz výše).

  • ANALÝZA A HODNOCENÍ TLUMOČNICKÉHO VÝKONU. Srovnávací rozbor autentického cizojazyčného projevu a jeho české tlumočené verze v rozsahu cca 1 normostrany z ekonomicko-politické či jiné společenskovědní oblasti (s důrazem na diferenciaci sociolektu a idiolektu). Odborná diskuse nad tlumočnickými řešeními a strategiemi převodu dominantních složek s ohledem na komunikační kontext, v níž student prokáže schopnost aplikace získaných znalostí na profesionální hodnocení kvality tlumočení. K analyzovanému projevu a tlumočnickému výkonu se budou vázat i zadané teoretické otázky této části zkoušky. Během přípravy (45 minut) může student používat výkladové i překladové slovníky, které mu budou poskytnuty. Studentovi bude pro přípravu poskytnuta audio verze originálu a tlumočení, jakož i písemná verze, respektive transkript originálu i tlumočení.

     

    Tato část zkoušky se dělí do 3 okruhů:

    a) Komplexní srovnávací analýza včetně zhodnocení koncepce a realizace metody přetlumočení na zadaném textu/mluveném projevu v originále a přetlumočení. Model analýzy a hodnocení si volí student sám. Požaduje se však funkční, komplexní a dynamický model, který obsáhne textové i mimotextové složky sdělení (především cíl a funkci, situační/komunikační kontext originálu a přetlumočení, stylistický aspekt) a který se neomezí na rovinu sémantickou, případně stylistickou, nýbrž zahrne i rovinu pragmatickou. Student by měl být schopen „rekonstruovat“ tlumočnickou metodu, rozhodovací proces tlumočníka, kriticky zhodnotit tlumočnická řešení a na základě provedené analýzy navrhnout řešení jiná, adekvátnější či variantní. Zkušební komise může během zkoušky klást otázky v souvislosti s analýzou, komparací a hodnocením přetlumočení. Během přípravy může komise rovněž zadat konkrétní otázku, které se student bude při analýze a komparaci věnovat podrobněji.

    b) Teorie tlumočení: je zadána jedna výchozí otázka spojená s tlumočnickou teoretickou reflexí analyzovaného výchozího textu a tlumočnického projevu.

    c) Kulturní, politický a společenský rozhled se vztahem k obsahu studia, mimo jiné k předmětům Mezinárodní vztahy a Základy ekonomie a práva.

Úvod > Studium > Navazující magisterské studium > Státní závěrečná zkouška